Vybíráme koťátko - #2: Zdraví

#1: Úvod
#2: Zdraví
#3: Cena
#4: Průkaz původu

Zdraví
 - zcela logicky by mělo být vždy na prvním místě a tím pádem nadřazeno všemu ostatnímu: ceně, typu, barvě, rodokmenu..., zkrátka čemukoli, co vám při samotném výběru příjde podstatné. Je sice super, že se nám rodokmenem prohánějí legendární jména, naše koťátko má zaručeně ty nejdelší štětky nebo nejatraktivnější barvu, ale tohle všechno se bude zdát druhotné s prvním zdravotním problémem, který jste přehlédli nebo mu nepředešli. Zdraví zvířete je určitá abstraktní a v dnešní době téměř až mysteriózní množina neznámých a proměnných hodnot, a my ty neznámé potřebujeme vyměnit za konkrétní, čímž můžeme dramaticky ovlivnit výsledný a hlavně požadovaný zdravotní stav. Poměrně výraznou částí zdraví je to, co koťátku dají do vínku rodiče či prarodiče a pokud se člověk zajímá hlouběji, může zohlednit rovněž i starší generace napříč liniemi. Je totiž spousta věcí, které se dědí a to jak v dobrém, tak i ve špatném slova smyslu. Dědičné dispozice se dají rozdělit na ty, které jsou viditelné na první pohled/dotek (zálomky, šilhavost, stavba těla/kostry), na druhý pohled (
zánět zubů, vady kyčlí) a na ty, které podléhají genetickým testům (HCM, PKD, PK def) a sonu - velmi zjednodušeně řečeno. Co z toho plyne? Je dobré mít k dispozici lékařské "vysvědčení" rodičů a ideálně i prarodičů, což by měl být standard každé slušné chovatelské stanice. Realita je však docela jiná - někdo netestuje záměrně, protože by se mohlo ukázat, že chovná zvířata žádným velkým zdravím nepřekypují, nebo prostě šetří peníze (testy nejsou úplně levná záležitost a logicky to prodražuje cenu pořizovaného koťátka). V horším případě se výsledné testy dají padělat či zaměnit. Krom genetických testů by mělo patřit mezi standard vyšetření ledvin a srdce ultrazvukem (obecně jednou za rok, provádí se až u ročních zvířat) a také testy na FIV a FeLV. U posledně zmíněných nemocí je běžný trend neočkovat, což má sice opodstatněný důvod, ale tam, kde ustupuje prevence, může se nemoc (která je navíc šířitelná geometrickou řadou) rozmoct ve velkém napříč chovy (stačí se setkat s infikovaným zvířetem například na výstavě a je vymalováno). Tím se dostáváme k očkování. Obdobně jako jsou testy určitým znakem chovatelské úrovně, také kvalita vakcíny může o chovateli něco vypovídat a pokud někdo šetří na tom nejzákladnějším, mohl by to být pro vás varovný signál, nicméně nevidím problém chtít po chovateli místo troj-kombinace pěti-kombinaci (chovatel by měl vyjít vstříc kupujícímu a testy udělat i za cenu toho, že si je kupující sám zaplatí). Mezi sadu běžných nemocí, které by se vyskytovat sice neměly, i zde je realita občas jiná, patří svrab, parazité (vnější i vnitřní) nebo plísně, které mohou být v případě zanesení do chovu i likvidační a u velkých stanic se taková léčba může vyšplhat i na stovky tisíc. 

Někdy i přes maximální ostražitost a zodpovědnost při výběru, vyvstanou okolnosti, které zkrátka nejdou ovlivnit ani chovatelem ani kupujícím. Jde například o náhlou srdeční příhodu, embolii / trombózu (které se prostě čas od času objeví), hydronephrosis (naopak velmi vzácná) nebo o hormonální onemocnění jako jsou nádory (mléčné lišty...), cysty, mastitida, pyometra (oboje hormonálního ale i bakteriálního původu), lymfom. Mezi neovlivnitelné nemoci můžeme v podstatě zařadit i postrach každého milovníka koček - FIP. Na coronaviry je sice pozitivní téměř každá kočka, ale v našem případě je důležitý především ten spouštěč - může to být genetika, ale také obyčejný stres vyvolaný návštěvou veterináře nebo koupáním (ale i hlukem vysavače, mixéru - zkrátka stres běžné denní báze). Najde se celá řada komplikací spekulativní povahy, které jsou přímo závislé na dobré vůli a charakteru chovatele, jestli vás na ně upozorní. V případě chovných zvířat je to kryptorchismus neboli "syndrom nesestoupených varlat", extrémně často říjící kočky (přes 20 říjí za rok) a značkující kocouři (klidně 50 značek denně) - z obojího by se člověk uzoufal až k smrti. 

Jak je vidět, zdraví zvířete je opravdu křehká věc. Už jsem viděl spoustu slzavých údolí kvůli onemocnění mazlíčků a sám jsem už pár zvířat také oplakal, když jsem je ukládal do náruče země. Mohu tedy mluvit z vlastní zkušenosti, proto vězte, zdraví opravdu až na prvním místě.

- pokračování příště -