Kočičí domov - toaleta

Celé bych to pojal jako kompilaci zkušeností, které se za celou tu dobu nahromadily a se kterými je dobré počítat a předcházet jim. Základním předpokladem je samozřejmě velikost toalety, která je závislá na vzrůstu, ale také na množství chovaných koček. Obecně bych radil vybírat toaletu co největší a to jednoduše z preventivních důvodů - kočka se cítí lépe, když má dostatek prostoru, než když se uvnitř tísní. Zvlášť u velkých plemen, jako je třeba naše Mainská mývalí kočka, je opravdu záhodno vybírat toaletu velkou a to nejen kvůli samotnému prostoru uvnitř, ale také kvůli průchodu do ní. Nikdo by určitě nechtěl, aby mu po bytě pochodovala kočka s krytem kolem pasu. Také počet toalet v domácnosti je aspekt, který je nutné mít na paměti. V případě, že máte zvířat víc, by bylo nežádoucí, aby se tvořila před toaletou fronta, což často může vést ke kočičí improvizaci, která v lepším případě končí vykonáním potřeby ve vaně (je zajímvé, co kočky intuitivně vede zrovna tam, ale prostě to tak mají). Kočky jsou navíc extrémně čistotné, často se jim nechce na stejné místo, kde před chvíli byla jiná kočka a ještě to tam náležitě "voní". V takovém případě kočka často volí jinou toaletu nebo úplně jiné místo. Tím jsme se dostali k další části a tou je úklid toalety. Bohužel pro nás je kočka vždy v právu, proto bychom měli záchody čistit co možná nejčastěji jak to svedeme, a to nejen kvůli kočkám. Nikdy totiž nevíme, kdy ten který záchod bude kočka považovat za znečištěný natolik, že už ho odmítne použít - znám případ, kdy kocourovi stačí pouze jedno jediné použití toalety a napodruhé už tam nevleze. Kočičí stelivo bych klidně nechal někdy na příště, protože si zaslouží vlastní článek, takže tedy jen ve zkratce. Výběr steliva je často velká alchymie a každá kočka to má nastaveno jinak, takže pokud doma máte zvířat víc, je dost možné, že v každé toaletě bude nasypáno něco jiného, abyste vyšli vsříc všem, což je trochu šílenost, ale je to prostě tak. Tím pádem se ze začátku možná nevyhnete menšímu či většímu laborování, než příjdete na ten nejvhodnější druh steliva. Jenže to, že si vybere vaše kočka, ještě neznamená, že bude sympatický i vám. Některé substránty se roznáší více, nez jiné, některé se mažou, jiné jsou nepříjemné, když na ně třeba šlápnete a další zase hůře váže zápach. Svou roli hraje také umístění toalety. Zkušenost říká pokrýt co nejvíc místností, čímž sice uděláte z bytu nebo domu tvz. "tour de toilets", ale často tím předejdete jiným nepříjemnostem, jelikož kočka může mít vlastní preference i co se umístění týče. Určitě budete namítat, že si nechcete nevzhlednou toaletou hyzdit stylově zařízený byt - to lze naštěstí řešit šikovným ukrytím toalety do lišácky upravené skřínky a žádný kočičí záchod tak nemusí být nikde vidět. Čas od času bude potřeba nádobu toalety umýt saponátem nebo (eko) savem a postarat o důkladné vymytí.

Speciální třídou jsou všelijaké automatické toalety, které udělají veškerou práci za vás, jen budou chtít jednou za delší čas drobný servis jako je vyčištění mechanismu, doplnění granulátu nebo vůně. Odměnou vám pak bude vždy čistý domov a odpadne táhání těžkých pytlů se substrátem. Nevýhodou jsou vysoké pořizovací náklady a náročnost na spotřebu vody / elekřiny, případně řešení odtoku. Já takovou toaletu (CAT GENIE) používal asi 10 měsíců a krom jisté technologické úžasnosti (doporučuju pro hračičky), jsem neshledal žádné výraznější nedostatky, mimo těch, které jsem již zmiňoval. Největším úskalím tak budou pro budoucího uživatele peníze (ale ty se časem vrátí na úspoře za stelivo) a určtitě také nezvyk přeponout z analogu na digitál. Pokud ale kočiček máte víc než tři, úplně ideální řešení to taky není. Pokud najdu čas, své zkušenosti rozepíšu v některém z příštích článků.

I když se to tak nemusí zdát, kočičí toaleta je významným komunikačním kanálem mezi chovatelem a zvířetem. Možná to bude chtít trochu cviku a bdělé pozornosti, ale odměnou vám bude spokojená kočka nebo celá skupina. Používání toalety a průvodní jevy totiž nesou spoustu indícií, jejichž prostřednictvím s vámi kočka komunikuje. Spokojené zvíře bez problémů toaletu používá, pokud ne a chodí jinam, nemusí jít pouze o nespokojenost se substrátem nebo jeho znečištěním. Často je to indikace určité nepohody nebo dokonce zdravotního problému, ať už jde o žárlivou reakci (napři: čůrání mimo záchod - málo pozornosti nebo žárlení na další osobu či novou kočku v domácnosti) nebo reakci na změnu v prostředí (změna pozice záchodu, přestěhování do nového bydliště) nebo zdravotní problémy (většinou močové cesty). Také výkaly jsou jasným obrazem o zdraví zvířete - průjmy mohou ukazovat na reakci na jídlo nebo třeba přítomnost bakterií, krev potom na mnohem větší problém. V ojedinělých případech může jít také o jedinečné ukázky kočicí inteligence - jednou jsme byli svědky případu, kdy zdravý a spokojený kocour nechodil na toaletu, aby poukázal na zánět močových cest další kočky v domácnosti (nemocné zvíře vydávalo jiný pach, na který reagoval).

Člověk by řekl "záchod - taková blbost", jak o tom někdo může napsat takový román. Jak ale vidíte, je to docela komplexní téma, ze kterého se toho o kočkách můžem spoustu dozvědět. Určitě není radno tohle téma podceňovat.